Vyrážíme do Rumunska, kde stále jsou zasněžené vrcholy hor.
V pátek ráno se scházíme v Žamberku a vyrážíme do Rumunska. Na penzion dorážíme ve 2 ráno místního času. Před odjezdem nám pan domácí posílá aktuální fotku zasněžených vrcholků hor. Jsme zvědaví, co si pro nás Rumunsko letos připraví. První den expedice zahajujeme vydatnou snídaní. 👌
Tající sníh z hřebenů, voda v těžebních cestách
Obavy ze sněhu se nám potvrdily. ❄️ Potoky jsou rozvodněné a težebními cestami se valí voda. Dnes jsme se pokusili najít offroadové cesty, které známe z expedic asi před deseti lety a našli jsme naše památné schody.
Na prvního máje najeto 95 km, práci jsme se kvůli opravě defektu pneumatiky nevyhli.
Dnes jsme se pohybovali v nižších nadmořských výškách. O zábavu se nám staraly těžební cesty, hluboká koryta, prudké výjezdy, panaromata s nádhernými výhledy. Bohužel jsme se nevyhli jednomu defektu pneumatiky… Byl pozdní večer ― první máj ― večerní máj ― byl práce čas.
Naše „posvátné“ místo – sedlo pod vrcholem Tafa
V pondělí jsme ujeli 65 kilometrů. Navigace byla složitá. Stručně a jasně… Parádní offroad, místy sníh, dřina pro nás i stroje.
„Lakatoškou“ až na hřebeny
V úterý jsme vyjeli lakatoškou na hřebeny. Na hřebenech jsme byli odměněni parádními panoramaty. Po cestě jsme se setkali s pár domorodci. Od nich jsme se dozvěděli, že na pastvinách se brzy objeví ovce. Teď jsou ještě dole pod kopci. Po doporučených prázdných pastvinách jsme se vydali zpět do údolí.
Vlčí stezka? Nakonec podle domácího jen divoký pes.
Šestý den expedice jsme již pociťovali únavu. Proto jsme si užívali krásné výhledu po zdolání náročných vrcholů a čas jsme také využili k návštěvě místního kláštera. Nahoře jsme potkali ve sněhu zvířecí stopu. Nevěděli jsme, jestli se jedná o psí nebo vlčí stopu. Podle pana domácího šlo o psa, ale prý je lepší potka vlka než divokého psa, protože vlk prý úteče… 😁
Poslední den ježdění
Poslední den ježdění se nám podařilo přejet tři údolí a tři hřebeny, protože jsme si spletli páteřní cestu k vrcholům. Přišlo velké soustředění na udržení našeho směru přes již zmíněná údolí a dostali jsme se na hřebnovku, kde jsme chtěli být. Opět jsem dojeli až ke sněhu. V lese bylo místy i 2 metry sněhu. Odtud už klesání po našem oblíbeném hřebenu až na cestu. Je až neuvěřitelné co naše stroje za šest dní opravdového extrému vydržely. (Pouze jeden defekt pneumatiky na X8 a jedna manžeta poloosy na X1000. Jdem nakládat a brzy ráno vyjedeme🏠
Šťastný návrat domů
Do Žamberka jsme se vrátili všichni v pořádku a ve zdraví. Již se těšíme na další dobrodružství.